„Touha překonat svá vlastní omezení je součástí naší přirozenosti. Zauvažujte nad tím. Byla nám zima – spoutali jsme oheň. Byli jsme slabí – vytvořili jsme zbraně a nástroje. Každou překážku jsme překonali díky naší vynalézavosti a tvořivosti. Je to nevyhnutelný cyklus… je však výsledek vždy dobrý?“
– Adam Jensen, Deus Ex: Human Revolution.
Kyborgizace
Kyborgové jsou organismy skládající se jak z organických, tak z mechanických částí. S malými pokroky v tomto odvětví se setkáváme i dnes – jsou to lidé s protézami, naslouchátky či transplantovaným umělým srdcem – ti všichni jsou prvními nositeli kyborgizace.
Propojení člověka a stroje
V kyberpunkových dílech je toto propojení člověka a stroje posunuto mnohem dál. Kyborgizace zde již není čímsi výjimečným a přináší s sebou mnoho výhod i problémů. Technologický pokrok v kyborgizaci často dosahuje takových výšin, že se můžeme setkat i s lidmi, kteří mají naprostou většinu těla mechanickou.
Míra kyborgizace
Kolik mechanických modifikací na sobě člověk může provést a stále zůstat člověkem? Tím se asi nejvíce zabývá Masamuneho Ghost in the Shell, kde „duch“ definuje lidství jednotlivce. Dokud si jedinec udrží svého „ducha“, nezáleží na tom, co vše ostatní bude nahrazeno strojem. Koncept ducha je ovšem nehmatatelný, a proto hlavní hrdinku hryže nejistota nad vlastním lidstvím a identitou.
Důvody kyborgizace
Důležité bývají i důvody, proč se lidé kyborgy stávají. Může to být kvůli různým zraněním, požadavkům zaměstnání, sociální prestiži nebo třeba i proti vlastní vůli. Takový Alex Murphy, hrdina filmové série RoboCop [režie: Paul Verhoeven; 1987], se stává kyborgem poté, co je zavražděn a následně oživen v biomechanickém těle.
Ve hře Deus Ex: Human Revolution [Eidos Montreal; 2011] se přijetí kybernetický implantátů stává sociální nutností a obyčejní lidé se stávají méněcennými a méně schopnými na trhu práce. Kyberimplantáty ve světě této hry navíc nejsou plně kompatibilní s lidským tělem a jejich uživatelé jsou nuceni brát drahé medikamenty. Kolem kyborgizace (resp. augmentace) se točí jádro zápletky celého příběhu a řada morálních dilemat.
Formy kyborgizace
Pokročilou formou kyborgizace může být i modifikace člověka pomocí nanobotů (umělých „strojů“ velikosti atomů a molekul). Například v kultovním prvním díle výše zmíněné série Deus Ex [Eidos Interactive; 2000], jsou nanoboti aplikovány do těla člověka a dávají mu nadlidské schopnosti – vidění ve tmě, zrychlenou regeneraci, zesílení svalstva apod. Nositel nanobotů je tedy kyborgem, jehož mechanickou část představují miniaturní stroje v krevním oběhu. V sérii Deus Ex je augmentace pomocí nanobotů považována za vyšší stupeň nežli augmentace mechanická a zároveň dochází mezi jednotlivými generacemi augmentovaných jedinců k rozporům a konfliktům.
