Kyberpunk je v prvé řadě podžánrem vědecké fikce a jako takový sdílí podobnost jak s ní, tak s některými dalšími jejími odnožemi. Navíc existují i žánry, které vznikly přímým přijetím některých klíčových prvků kyberpunku.
Post-kyberpunk
Asi nejvýraznější z odnoží klasického kyberpunku je „post-kyberpunk“, který staví stejný důraz na technologie blízké budoucnosti (kyberprostor, kyborgizaci, umělé inteligence), ovšem bez přítomnosti dystopické společnosti a korporátní nadvlády. Popisuje tedy více realistický svět obohacený o pokročilou technologii. Mezi nejvýznamnější díla patří například román Diamantový věk [Neal Stephenson 1995].
“Which path do you intend to take, Nell?‘ said the Constable, sounding very interested. ‚Conformity or rebellion?‘
Neither one. Both ways are simple-minded – they are only for people who cannot cope with contradiction and ambiguity.”
― Neal Stephenson, The Diamond Age
Hard-scifi
Podobným způsobem jako Post-kyberpunk se k budoucnosti staví takzvané „hard sci-fi“, což je vědecká fikce soustředící se na vědeckou a technologickou přesnost. Veškeré technologie, které se v příbězích tohoto žánru objevují, jsou obvykle (přinejmenším teoreticky) vyvinutelné a děj se okolo nich nějakým způsobem točí. Ze zástupců můžeme zmínit knihu Tau Zero [Poul Anderson; 1970].
“Their flight was not less exhilarating for being explainable.”
― Poul Anderson, Tau Zero
Biopunk
Žánr „biopunk“ je na kyberpunk velmi podobný, pouze nahrazuje kybernetiku a kyborgy genetickou manipulací a prací s DNA. Setkáváme se v něm s klonováním, biohackery, bioterorisy, experimenty na lidech a podobně. Prvek dystopické společnosti a korporací zneužívajících svoji moc je s kyberpunkem většinou společný. Dobrým příkladem biopunku je film Gattaca [Andrew Niccol; 1997].
[Vincent sleduje dvanáctiprstou pianistku]
Irene: Tys to nevěděl? Nádhera, viď?
Vincent: Nezáleží, jestli máš dvanáct prstů nebo jeden, jde o to, jak hraješ.
Irene: Tahle skladba se dá hrát jen s dvanácti.
– Gattaca
Dystopická fikce
Dystopická fikce byla v mnoha směrech pro kyberpunk inspirací. Díla od Orwella, Bradburyho nebo Huxleyho bývají povinnými četbami na mnoha základních a středních školách i v našich končinách. Na rozdíl od kyberpunku ale hrdinové dystopické fikce nebývají outsideři společnosti, ale naopak její členové a někdy i osoby s vysokým sociálním statutem, které začnou pochybovat o správnosti světa ve kterém žijí. S jedním z takových hrdinů se můžeme sektat například v románu Kurta Vonneguta Mechanické piáno [1979].
“I want to stand as close to the edge as I can without going over. Out on the edge you see all kinds of things you can’t see from the center.”
― Kurt Vonnegut, Player Piano
Military-scifi
„Military scifi“, tedy vojenské scifi, se zabývá armádou, velkými válečnými konflikty (většinou s mimozemskými rasami) a vojenským využitím technologií. Kyborgizace, genetická manipulace či totalitní systémy typické pro kyberpunk se v něm také často objevují, většinou ovšem bez přímé negativní konotace – obvykle z hlediska jejich praktického využití a nutnosti ve vojenském prostředí. Asi nejznámějším zástupcem je román Hvězdná pěchota [Robert A. Heinlein; 1959].
“Social responsibility above the level of family, or at most of tribe, requires imagination– devotion, loyalty, all the higher virtues — which a man must develop himself; if he has them forced down him, he will vomit them out.”
― Robert A. Heinlein, Starship Troopers
Future Noir / Tech Noir
Filmový podžánr „Future Noir“ (tech-noir) se objevil ještě před definováním kyberpunku už někdy v šedesátých letech. Ze žánru „film noir“ přebírá vizuální styl a atmosféru temného městského prostředí USA třicátých let s jeho soukromými detektivy, mafiány, gangstery, novinovými plátky apod. a přidává do něj pokročilou technologii. Klasickým a kultovním případem může být film Smrtihlav [režie: Alex Proyas; 1998].
John Murdoch: Kdy jste naposled něco dělal přes den?
Inspector Frank Bumstead: Co tím myslíte?
John Murdoch: Myslím tím přes den. Denní světlo. Kdy jste ho|naposled viděl? Nemluvím o vzdálených, polozapomenutých vzpomínkách z dětství. Myslel jsem něco jako včerejšek. Minulý týden? Kdy? Máte alespoň jedinou vzpomínku? Nemáte, že ano? Myslím, že Slunce na tomhle místě vůbec nevychází. Protože jsem vzhůru mnoho a mnoho hodin a noc nikdy neskončila.
Steampunk
Literární, ale hlavně umělecký a módní směr „steampunk“ představuje aplikaci pokročilé parní technologie na svět doby viktoriánské Anglie. Název vychází z názvu „kyberpunku“, ale spíše formálně, jelikož téma „punku“ jako boje proti autoritám se v něm víceméně nevyskytuje. Nejvíce je steampunk proslaven skrze jeho uměleckou a módní formu prezentující současné technologie v designu parních strojů – tedy plné různých měděných ozubených kol, hodinových ručiček, trubek apod. Z hlediska literárního patří mezi nejznámější díla Mašina zázraků [William Gibson a Bruce Sterling; 1990].
„Pausing in admiration, he was very nearly run down by a steel push-cart, stacked to the gunwales with decks of punch-cards.“
– William Gibson , The Difference Engine
Dieselpunk
„Dieselpunk“ je pak podobným přístupem jako steampunk, ovšem orientovaný na dobu rozmachu dieselových motorů ve dvacátých až padesátých letech minulého století, obzvláště v době druhé světové války. Inspiruje se hlavně pulpovými magazíny, uměleckým stylem „Art deco“ a „špinavými“ technologiemi dané doby. Zajímavým příkladem může být film Svět zítřka [Kerry Conran; 2004].
Joe ‚Sky Captain‘ Sullivan: Mobilní letiště. Dex je pomáhal navrhnout. Je to tajná věc. Umíš držet jazyk za zuby, Polly?
Polly Perkins (zvedá přístroj, aby letiště mohla vyfotit): Jistě, držím jazyk za zuby.
– Svět zítřka [Kerry Conran; 2004]
Žánrů majících spojitost s kyberpunkem bychom mohli určitě dohledat ještě mnoho, a to nejen v žánru fantastiky. Tímto jsme pokryli dle našeho názoru nejvýraznější zástupce a zajímavá díla. Pokud vás některý z nich zaujal, přejeme vám hodně zábavy při čtení nebo sledování!
